Kazachstán: příležitosti a výzvy pro český byznys ve Střední Asii

Průmyslově‐zemědělský stát, kterému se podařilo dostat v průběhu let až na pozici středoasijského ekonomického lídra. Kazachstán nyní chce spolupracovat se západní Evropou.

Za poměrně krátkou dobu své novodobé existence (26 let) prošla Republika Kazachstán zásadními politicko‐ekonomickými proměnami, díky nimž se úspěšně integrovala do mezinárodních struktur. V listopadu 2015, po dvaceti letech vyjednávání, získala členství ve Světové obchodní organizaci (WTO). Navíc v prosinci téhož roku s EU uzavřela Dohodu o posíleném partnerství a spolupráci (EPCA).

Díky své prozíravé vnitřní a zahraniční politice se Kazachstán postupně vypracoval na středoasijského ekonomického lídra a stal se též významným hráčem v postsovětském prostoru. Je rovněž zakládajícím členem Eurasijské ekonomické unie (EEU), jež vznikla v lednu 2015 z původní Celní unie Běloruska, Kazachstánu a Ruska.

Země periodické tabulky prvků

Současný Kazachstán je průmyslově‐zemědělskou zemí se značným nerostným bohatstvím. S trochou nadsázky lze říci, že v místních ložiskách najdeme takřka celou Mendělejevovu tabulku prvků. Disponuje obrovskými zdroji černého uhlí, železných a chromových rud, ropy a zemního plynu a dalších nerostných surovin (měď, olovo, mangan, bauxit, fosfáty). Těží se ropa, uhlí, azbest, uran, zlato a sůl.

V zemi existuje 160 nalezišť ropy a zemního plynu, včetně největšího naleziště Tengiz. Odhadované zásoby se pohybují mezi 750 mil. a 1,1 mld. tun ropy. Kazachstán je největším producentem uranu. Stojí též v čele světových těžařů a výrobců hliníku. Druhé největší zásoby železné rudy na světě byly objeveny v Džezkazganu.

Vedoucím sektorem ekonomiky země jsou služby, které tvoří 60 procent HDP. Průmysl, jenž zaměstnává asi 20 procent práceschopné populace, se podílí na tvorbě HDP 30 procenty. Rozhodující úlohu v průmyslu má těžební a zpracovatelský průmysl (asi 60 procent) zaměřený na ropu, barevné a železné kovy a na vzácné nerosty. Rozvinutá je též energetika s převahou využití uhlí, chemický průmysl a doprava, jež disponuje 14,4 tis. km železničních tratí a 151 tis. km silnic.

Většinu jeho území zabírají pouště a polopouště, jen malá část je zalesněna nebo hospodářsky využívána. V zemědělství převažuje živočišná výroba, chovají se zejména ovce a skot. Kazachstán je též jedním z největších producentů koňského masa na světě. Pěstuje se bavlna, obilí, rýže, tabák, slunečnice, ovoce a zelenina.

Strategie Kazachstán 2050

V lednu 2014 na společném zasedání obou komor parlamentu vystoupil kazašský prezident Nursultan Nazarbajev s projevem, v němž nastínil směry rozvoje země do roku 2050. Jde o dokument Strategie Kazachstán 2050, obsahující hlavní cíle a sedm prioritních oblastí rozvoje pro nadcházející desetiletí.

V listopadu 2014 schválila kazašská vláda nový systém investičních pobídek,
ketré jsou určeny mimo jiné i na leteckou dopravu.

Je v něm zakotven i ambiciózní záměr – postupné začlenění země mezi 30 nejvyspělejších států světa (dle hodnocení WEF v roce 2016 guroval Kazachstán na pomyslné 42. příčce). Tohoto cíle se má dosáhnout ve dvou etapách – do roku 2030 má být dokončena modernizace země, zajištěn dynamický růst ekonomiky a vytvořen průmyslový sektor. V další etapě do roku 2050 má být dosaženo trvale udržitelného rozvoje země a střední třída by měla tvořit většinovou skupinu společnosti.

V důsledku zhoršení ekonomické situace v zemi v letech 2013 a 2014 byl počátkem roku 2015 schválen státní program infrastrukturního rozvoje na léta 2015–2019 nazvaný Světlá cesta (Nurly žol). Politika vlády v rámci realizace cílů tohoto programu je zaměřena na vytváření efektivní dopravně‐logistické infrastruktury, dále na energetické projekty, modernizaci stávajícího a výstavbu nového bytového fondu, podporu místního strojírenství, podporu exportu, vzdělávání nebo malého a středního podnikání.

Kazachstán je nadále nejsilnější ekonomikou středoasijského regionu nehledě na nepříznivý ekonomický vývoj posledních let. Má téměř dvojnásobný HDP oproti svým postsovětským sousedům a vyšší HDP na obyvatele než Rusko. Hodlá také těžit ze své strategické pozice na nově budovaných spojeních mezi Čínou a západní Evropou (projekt Stezka a pás).

Zotavování tenge

Lze konstatovat, že podnikatelské prostředí v Kazachstánu je poměrně příznivé. Ve srovnání se sousedními státy je v zemi menší míra korupce a šedé ekonomiky a větší vymahatelnost práva, k čemuž přispívá členství země ve WTO. Kazachstán má velký zájem o další přímé zahraniční investice do své ekonomiky.

Po problematickém vývoji v letech 2014–2016 dochází letos v ekonomice státu postupně k oživení. HDP země, jenž v roce 2016 vzrostl pouze o jedno procento, by podle posledních odhadů Světové banky měl letos vzrůst o 3,7 procenta. To je vyvoláno zejména dobrými výsledky těžby ropy, včetně rozšíření těžby na nalezišti Kašagan, v kombinaci se zastavením poklesu světových cen této pro kazašský vývoz klíčové komodity. V dalších letech se očekává roční růst ekonomiky o necelá tři procenta, což je ovšem pod úrovněmi, kterých ekonomika dosahovala před rokem 2014.

Dalším aspektem je postupné zotavování domácí spotřeby související zejména s relativně stabilním kurzem místní měny tenge vůči dolaru. Pokud jde o kurz tenge vůči ruskému rublu, ten zůstává na nižších hodnotách, což sice zdražuje dovozy, ovšem příznivě přispívá ke konkurenceschopnosti kazašských výrobců v rámci Euroasijské ekonomické unie (EAEU).

Z fiskálního hlediska zůstává pozice Kazachstánu stabilní. Agentura Fitch ji oceňuje na BBB. Značný stabilizační aspekt mají úspory z dřívějších let, které je ovšem v současnosti kazašská vláda nucena využívat k podpoře státního rozpočtu. Příkladem je národní fond, ve kterém bylo v roce 2015 podle údajů tamního ministerstva financí asi 25 bil. tenge (cca 1,5 bil. korun). Přestože je fond průběžně doplňován platbami z těžby ropy, tyto platby nemůžou vykompenzovat transfery do státního rozpočtu, které letos dosáhnou asi 4,4 bil. tenge a na příští rok jsou plánovány ve výši 2,1 bil. tenge.

Bez těchto transferů by státní rozpočet Kazachstánu nemohl směřovat k přijatelnému schodku v rozsahu dvě procenta HDP. Na příští roky navíc předpokládá státní rozpočet zvýšení sociálních výdajů, což je dáno snahou kompenzovat pokles reálných příjmů zranitelných skupin obyvatelstva, zejména důchodců, v posledních letech.

Západní vektor obchodní politiky

EU považuje Kazachstán za důležitého politického a ekonomického partnera v regionu Střední Asie, který je současně největším partnerem EU v oblasti obchodu. Kazašský export do unie je tvořen primárně ropou a plynem, což z něj činí partnera důležitého i z hlediska energetické bezpečnosti. Také EU je pro Kazachstán mimořádně důležitým partnerem, s nímž má země největší obchodní obrat a ze kterého do tamní ekonomiky proudí nejvíce přímých investic.

Vztahy mezi EU a Kazachstánem upravuje v současné době Dohoda o partnerství a spolupráci (PCA), která byla podepsána v lednu 1995 a vstoupila v platnost v červnu 1999. Právní rámec tohoto dokumentu, jehož hlavním cílem bylo navázání prvotních vztahů mezi Evropskými společenstvími a Kazachstánem, je z dnešního pohledu již nedostatečný.

Proto komise EU v létě 2010 iniciovala sjednání nového smluvního dokumentu – Dohody o posíleném partnerství a spolupráci (EPCA). Jednání o EPCA začala v červenci 2011 a byla ukončena jejím podpisem 21. prosince 2015. V současné době probíhá v členských zemích EU její ratifikační proces, v Česku byl ukončen již v říjnu 2016.

EPCA jakožto smlouva politické povahy s výrazným hospodářským rozměrem zakládá nový institucionální rámec pro realizaci široké politické a ekonomické spolupráce. Dohoda představuje nový mezník ve stávajících vztazích mezi EU a Kazachstánem. Z obchodního hlediska má dohoda za cíl zajistit lepší obchodní prostředí pro ekonomické subjekty, usnadnit obchod se službami, zabezpečit lepší ochranu práv k duševnímu vlastnictví a kultivovat obchodní a investiční prostředí v zemi.

Český vektor obchodní politiky

V regionu Střední Asie je Kazachstán také klíčovým obchodním partnerem Česka. Vzájemný obchod od roku 1993 do roku 2014 (dosavadní nejvyšší objem obratu) vzrostl v korunovém vyjádření asi 25× (v dolarovém ekvivalentu 35×). V rámci dosahovaného objemu obchodního obratu je Kazachstán lídrem mezi středoasijskými zeměmi. V obchodě s tímto státem je však Česko dlouhodobě v pasivu, což vyplývá ze struktury tuzemského dovozu, kde dominují energetické komodity (zejména ropa) a další suroviny.

Oproti dovozu z Kazachstánu je český vývoz mnohem diverzifikovanější s výraznou převahou strojírenské a chemické produkce. Země je po Rusku a Ázerbájdžánu již řadu let třetím největším dodavatelem ropy do ČR.

ČR vyváží do Kazachstánu komodity s vyšší přidanou hodnotou, zejména stroje a dopravní prostředky, dále chemickou produkci a průmyslové spotřební zboží. V tuzemském dovozu převládají zejména energetické suroviny (ropa s podílem 80 procent) a další nerostné suroviny (fosfor, ferochrom, vermikulit, zkapalněný propan). Zájem českých firem o kazašský trh přetrvává a v poslední době i roste. Mnohé z nich si zřídily svá lokální zastoupení. Podle tamních údajů bylo k 1. březnu 2017 v Kazachstánu zaregistrováno 186 společností s českým kapitálem.

Podle dostupných údajů je stávající objem přímých investic z Kazachstánu (PZI) do české ekonomiky velmi nízký – činí 13 mil. dolarů (jde o kumulovaný objem za období 2005–2014). Objem českých PZI činí asi 191 mil. dolarů (též ve stejném období).

Perspektivními obory pro spolupráci v Kazachstánu jsou energetika a obnovitelné zdroje, zpracovatelský průmysl (zejména zpracování ropy), infrastruktura sektoru ropy a plynu, metalurgie a produkce hotových hutních výrobků, strojírenství (dodávky zařízení, strojů a techniky pro lehký průmysl), doprava a silniční infrastruktura, telekomunikace, farmaceutický průmysl, zdravotnictví (dodávky zdravotnické techniky), stavebnictví a výroba stavebních materiálů, ekologie, obranný průmysl, zemědělství a potravinářský průmysl.

Kazachstán tak představuje pro české podnikatele, kteří chtějí expandovat do regionu širší Střední Asie, velkou výzvu, ale zároveň příležitost a bránu do okolních zemí. Rovněž úspěšná česká účast na světové výstavě EXPO Astana 2017 může být dobrým odrazovým můstkem pro angažovanost tuzemských firem v budoucnosti.

Nový systém investičních pobídek

Kazašská vláda schválila v listopadu 2014 nový systém investičních pobídek, který tvoří:

  • osvobození od celních poplatků pro dovoz technologického zařízení a jeho částí na období pěti let, pro dovoz náhradních dílů pro technologická zařízení, suroviny a materiály na období pěti let v závislosti na výši investice
  • granty „in‐kind“ – majetek vlastněný Republikou Kazachstán bude převeden do dočasného bezplatného užívání nebo bude poskytnuto právo na dočasné bezplatné užívání pozemků, a to s předpokladem následného převodu do vlastnictví nebo využití půdy; maximální výše grantu tohoto typu nesmí převyšovat 30 procent investice
  • pro prioritní investiční projekty mohou být poskytnuty další pobídky, tj. daňové pobídky (snížení daně z příjmu právnických osob až o 100 procent, uplatnění nulového koe cientu u daně z půdy, výměr daně z majetku na úrovni 0 procent zdaňovacího základu) a investiční dotace (vrácení do 30 procent skutečných nákladů na výstavbu a montážní práce a nákladů za zakoupené zařízení)

Investiční pobídky jsou určeny pro projekty v definovaných prioritních oblastech, kam patří chemický průmysl, metalurgie, výroba osobních vozidel a nábytku, pozemní a letecká doprava, komunikace a zdravotnické aktivity. Pobídky jsou poskytovány na základě investiční dohody uzavřené mezi Investičním výborem ministerstva investic a rozvoje Kazachstánu a právním subjektem implementujícím investiční projekt.


Převzato z časopisu Český exportér, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Olga Marková, odbor zahraničně ekonomických politik I, sekce EU a zahraničního obchodu, ministerstvo průmyslu a obchodu (markova@mpo.cz).

 

Categories: Aktuality