O Kazachstánu

KAZAŠSKÁ REPUBLIKA

Kazachstán, nejvyspělejší země střední Asie, je územně největším vnitrozemským státem světa. V celosvětovém žebříčku dle celkové rozlohy zaujímá 9. místo. Na severu a severozápadě hraničí s Ruskem, na východě s Čínou, na jihu s Kyrgyzstánem, Uzbekistánem a Turkmenistánem. Jihozápad země omývá Kaspické moře.

Obyvatelstvo

Téměř dvě třetiny země mají pouštní až polopouštní charakter, což má neblahý dopad na její osídlení. Celkový počet obyvatel se pohybuje okolo 17 753 184 (údaj platný ke květnu 2016), přičemž hustota zalidnění činí asi 6 obyv./km2.

Ve stalinském období došlo k násilnému přesídlení mnoha národnostních skupin do Kazachstánu (např. Němců, Poláků, Ujgurů, Kurdů aj.), což se projevuje i v současnosti – v Kazachstánu žije 147 národností. Dominantní etnickou skupinu představují Kazaši (65,2 %), následují Rusové (21,8 %), Uzbeci (3 %), Ukrajinci (1,8 %) aj. Tato etnická rozmanitost se promítá také do náboženského složení. Nalezneme zde jak vyznavače islámu, konkrétně její sunitské odnože, tak zástupce všech tří hlavních směrů křesťanství, a to pravoslaví, katolictví i protestanství.

V 90. letech v Kazachstánu došlo k poklesu počtu obyvatel. Vysokou měrou se na tomto jevu podílelo vystěhovalectví především nekazašského etnika (Rusů, Ukrajinců, Němců) do zemí bývalého SSSR (zejména do Ruské federace) a Německa. Tento proces se však dle kazašského statistického úřadu zastavil a v současné době se do Kazachstánu stěhuje více lidí, než zemi opouští.

Kromě etnické strukturalizace společnosti hraje stejně důležitou úlohu i strukturalizace klanová a dělení na kmenové svazy. Postupně vznikla tři klanová společenství: Uly žuz (Starší/Největší), který se identifikuje s jižním Kazachstánem, Orta žuz (Střední) se identifikuje se středním a východním Kazachstánem a Kiši žuz (Mladší/Malý) se identifikuje se západní a severní částí Kazachstánu. Každý žuz se skládá z několika rodů a kmenů. Rodově nejpočetnější je Orta žuz, skládající se z 12 rodů a kmenů. Cháni, kteří stáli v čele společenství, měli různou autoritu a moc nad územím, které spravovali. Nejvíce autoritativní ze žuzů je Uly, jehož příslušníci se cítí být nejbližšími potomky Čingischána.

Geografie, podnebí

Na většině území Kazašské republiky převládají nížiny a roviny. Na severu se táhnou nekonečné ovšem úrodné stepi – zde se nazývají celiny. Břehy jihozápadního Kazachstánu omývá největší jezero světa – Kaspické moře – jež obklopuje Kaspická nížina. Východně od Kaspického moře se rozprostírá bezodtoké Aralské jezero, které se kvůli vysychání řadí k velkým ekologickým problémům středoasijské oblasti. Jižně od jezera se rozléhá poušť Kyzylkum. Vydáme-li se proti proudu řeky Syrdarja, jež byla dříve přítokem Aralského jezera, dostaneme se do města Bajkonur, kde se nachází stejnojmenný první kosmodrom světa, odkud mj. vzlétl Jurij Gagarin. V této oblasti se rovněž rozprostírá rozsáhlá Turanská nížina. Dále směrem na východ se nížiny a roviny postupně zvedají. Centrální oblast zaujímá rozsáhlá Kazašská plošina společně s jezerem Balchaš, které je celosvětovým unikátem, neboť je z poloviny sladkovodní a z druhé poloviny slané. Náhorní plošiny a pahorkatiny se na východních a jihovýchodních hranicích vyvyšují v pohoří Altaj a Ťan-šan.

Právě na úpatí pohoří Ťan-šan se rozkládá bývalé hlavní město Almaty (dříve známo jako Alma-Ata, někdy také označováno jako Jižní hlavní město), které je v současné době největší kazašskou metropolí a hlavním kulturním centrem země. Zasněžené vrcholky pohoří Ťan-šan za příhodných meteorologických podmínek tvoří překrásné kulisy města. Výhled ovšem často znemožňuje smog, který je jedním z hlavních problémů této metropole.

Astana (dříve Akmola), která je od roku 1997 hlavním městem Kazachstánu, patří k nejrychleji se rozvíjejícím centrům turistického ruchu. Megalomanské architektonické projekty demonstrují ekonomický rozvoj země. Za zhlédnutí stojí prezidentský palác Ak Orda, mešita Nur-Astana, Palác míru a usmíření, symbol hlavního města – sluneční věž Bayterek, nákupní a zábavní centrum Chan Shatyr, za jehož stavbou stojí slavný britský architekt N. Foster (např. „Okurka“ v Londýně) aj.

Podnebí v Kazachstánu je kontinentální s nízkými srážkami, chladnými zimami (-30°C) a suchými léty (30 °C). Nejchladnějším měsícem je leden, naopak nejteplejším je červenec. Vzhledem k významné rozloze země lze obecně říci, že na jihu díky horám převládají mírnější klimatické podmínky než na severu.

Politický systém a územně-správní členění

Kazachstán lze charakterizovat jako prezidentskou republiku. Vláda je ve všech svých činnostech plně zodpovědná prezidentovi, jímž je od roku 1990 Nursultan Nazarbayev. Nejvyšší orgán plnící zákonodárné funkce je parlament, který je tvořen dvěma komorami – Senátem a Mažilisem. Parlament na základě návrhů prezidenta schvaluje změny v Ústavě, státní rozpočet, dává souhlas na obsazení pozic předsedy vlády, předsedy Národní banky, může vyjádřit nedůvěru vládě, rozhoduje o otázkách války a míru aj.

Základ administrativního členění tvoří 2 města republikového významu – Astana a Almaty – a 14 oblastí: Na západě – Aktjubinská, Atyrauská, Západokazašská a Mangistauská oblast, na severu Akmolinská, Pavlodarská, Severokazašská a Kostanajská oblast, na jihu Almatinská, Jihokazašská, Kyzylordinská, Žambylská, a na východě Východokazašská oblast. V centrální částí se nachází největší Karagandinská oblast. V každé oblasti vykonávají zákonodárnou moc tzv. maslicháty a administrativní funkci – vedoucí administrace – akim, kterého jmenuje prezident.

Více informací na http://www.businessinfo.cz/kazachstan